Top 10: Nejdůležitější bitvy historie

10. Bitva o Cajamarca (16. listopadu 1532)

Španělský dobyvatel Francisco Pizarro vítězstvím nad Inky otevřel cestu kolonizaci Jižní Ameriky španělskou korunou. Pizarro připlul k břehům Jižní Ameriky v lednu 1531 s 265 vojáky a 65 koňmi. Ve vesničce Cajamarca pozval vládce Inků, Atahualpa, na setkání. Ten věřil, že Pizarro a jeho lidé jsou Bohové. Pizarro však 16. listopadu zaútočil střelnými zbraněmi, což armáda Inků vůbec neznala. Navíc díky brnění byly pro primitivní vyzbrojených Inků prakticky nezranitelní. Zajali panovníka, jehož nepropustili ani po tom, co dostali ohromné ​​výkupné. Pizarro tímto otevřel brány pro kolonizaci těchto bohatých území.

9. Atol Midway (4. - 7. června 1942)

Vítězství americké armády v boji o atol Midway, když porazili císařskou japonskou armádu, je spolu s bitvou o Guadalcanal považována za přelomovou ve válce o Pacifik. Američané ztratili letadlovou loď Yorktown - torpédoborec, který ji táhl na opravu a 147 letadel. Japonci ztratili čtyři letadlové lodě, jeden křižník a 332 letadel. V boji ztratili jen 50 letadel - ostatní se potopily na letadlových lodích.

8. Bitva o Hadrianopolis (9. srpna 378)

Římská říše už nedokázala odolávat barbarským vojskům. Tato válka znamenala konec jedné z nejsilnějších říší světa. Pro vojenských historiků je důležitá i v tom, že znamenala konec dominance těžké pěchoty ve vojenských akcích. Do popředí se začala dostávat jízda, která byla v bitvě doménou barbarů. Římané proti ní neměli šanci.

7. Bitva u Thermopyl (asi 11. srpna 480 před naším letopočtem)

Jde o legendární bitvu, při níž se přesile Peršanů postavilo na Zemi 300 Sparťanů pod vedením Leonidase I. a jejich asi 700 spojenců z města Thesis obsadili průsmyk Thermopyl. Část války se odehrávala i na moři, kde výbornou práci odvedlo aténské loďstvo pod velením Themistokla. To nedovolilo Peršanům obeplout průsmyk a dostat se k Spartě od zad. Vůdce Peršanů, Xerxes, ztratil během prvních tří dnů přes 20 000 mužů. Nakonec hrdinské Sparťany porazili. Peršany se Řekům podařilo odrazit až u Salamíny, (září 480 před naším letopočtem).

6. Waterloo (18. června 1815)

Jedna z rozhodujících bitev napoleonských válek. Na jedné straně se u belgického města Waterloo postavila armáda Napoleona Bonaparta, na druhé spojenecké vojsko složené z Němců, Holanďanů a Britů. Slávu v této válce získal velitel Anglie a spojenců vévoda z Wellingtonu. Napoleon disponoval armádou 69 000 mužů, z toho 48 000 mužů pěchoty a 14 000 jezdců. Zbytek obsluhoval 250 děl. Wellington měl 67 000 mužů (50 000 mužů pěchoty, 11 000 jezdců, 150 děl). Po urputných bojích se Francouzi dali na nekontrolovatelný ústup. Mnoho z nich bylo na útěku zabito. Válka znamenala začátek konce Napoleona a mír v Evropě, který trval 40 let.

5. Bitva o Tours (10. - 25. října 732)

Hovoří se o ní jako o jedné z nejdůležitějších bitev 8. století. Považuje se za konec arabské invaze do Evropy. V arabštině se název této bitvy překládá jako Bitva soudu mučedníků. Na obranu svého území proti vojsku kalifátu Umayyad se postavila společná Fransko-brugunsko-rakouská armáda. Ta nakonec zvítězila. Historici nedokážou přesně určit, o jak velké armády šlo. Říká se, že Arabů nebylo mnoho, že to byly jen průzkumné oddíly, jiné zdroje uvádějí obrovskou armádu. Někteří historici tvrdí, že bitva položila základy franské nadvlády v Evropě.

4. Atomové bomby na Japonsko (6. a 9. srpna 1945)

Atomové bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki neznamenalo jen úplný konec II. světové války (japonský císař šest dní po nich kapituloval), ale jde o jediný případ, kdy byly ve válce použity atomové bomby. Jejich následky byly hrůzostrašné. Bomba Little Boy, která padla 6. srpna na Hirošimu, měla za následek v prvních dvou až čtyřech měsících 90 - 166 000 obětí. Bomba Fat Man, kterou shodil americký bombardér o tři dny později na Nagasaki, si za dva až čtyři měsíce vyžádala 60 000 - 80 000 mrtvých.

3. Bitva o Yorktown (19. října 1781)

Vyvrcholení americké občanské války, která vedla přímo k nezávislosti Spojených států amerických. Žádná jiná bitva neměla větší vliv na budoucnost USA jako bitva o Yorktown. A to, že spojencem USA proti Británii byla Francie, do výrazné míry ovlivnilo i tuto zemi. Armáda George Washingtona donutila velitel britských sil, lorda Cornwalliasa, kapitulovat a začalo jednání o míru. Británie později uznala nezávislost. Francie získala Senegal a Tobago.

2. Bitva u Vídně (11. - 12. září 1683)

Klíčová bitva Habsburků proti turecké invazi do Evropy. Velmi jednoduše se dá říci, že se rozhodovalo, zda bude Evropa křesťanská, nebo islámská. Takto motivuje své muže i polský král Jan III. Sobielski, který přišel na pomoc obklíčené Vídni: "nejdete do bitvy za krále, ani za císaře. Dnes budete bojovat za Boha, "motivoval armádu proti osmanské přesile. Právě polská jízda byla důležitým momentem bitvy, která nakonec vyšla ve prospěch křesťanů. Tímto začal konec turecké nadvlády v Evropě.

1. Stalingrad (21. srpna 1942 - 2. února 1943)

Přes půl roku trvající boje o Stalingrad se historiky považují za jednu z nejdůležitějších bitev na východní frontě během II. světové války (spolu s bitvami o Moskvu a o Kursk). Kromě toho jde o jednu z nejkrvavějších bitev 20. století. Na obou stranách bylo dohromady přes dva miliony mrtvých. Na sovětské straně asi 1 200 000, na německé o 150 000 méně.