Pyramidy pod Řípem staré 3000 let?

Samozřejmě „pyramidy pod Řípem“ nemusely nutně vypadat jako ty egyptské (a další, již známé pyramidy), mohly mít méně pravidelné a uhlazené stěny, nemusely být zakončeny špičkou, mohly být víceméně ploché. Není jisté, zda se archeologům podaří vůbec zjistit, jaký tvar vlastně měly. Otázkou zůstává i jejich případná orientace vůči světovým stranám či jiným směrům, případně jejich souvislost s jinými, již známými objekty (např. menhiry).

Archeologové se pochopitelně vyjadřují velmi opatrně, nemluví o pyramidách, ale o „čtvercových mohylách“ a archeolog Martin Gojda, který se letecké archeologii věnuje již 15 let, obecně konstatuje: „Zdá se, že zde bylo civilizační a kultovní centrum našich předků.“ Kteří předci to byli, jaká kultura atd. zůstává zatím nejasné. M. Gojda vidí hlavní význam tohoto objevu v tom, že toto sídliště vzniklo „proti původním představám poměrně daleko od toků řek, kde se většinou lidé v té době usazovali.“

Můžeme jen konstatovat, že toto období, cca 1000 př. n. l., spadá do střední až mladší doby bronzové a že v té doby se na našem území vyskytovala kultura mohylová (možná předvoj Keltů, 1500-1000 př. n. l.) kultura lidu popelnicových polí z Podunají a Lužice (1200-700 př. n. l.) a kultura knovízká (1300-700), která se podílela např. stavbě čtvercového (kultovního ?) objektu u Makotřas.

Zdroj: Petr Blahu: Říp skrývá víc, než se myslelo. Právo, regionální mutace Střední Čechy.