Původ a počátky Slovanů

Proto je důležité učiniti si v tomto ohledu jasno a předložit jasnou a podloženou odpověď na základní otázku - kde, kdy a jak Slované vznikli. Odkud se tedy vzaly ty masy válečníků, které zaplavily náš kontinent v průběhu 5. a 6. století n.l. a přitom je antický svět předtím vůbec neznal?

Odkud se vzali a kdo jsou Slované

Shrnu fakta, jenž zodpoví některé naše otázky. Slované vznikli zhruba v 2. tisíciletí před n.l. (doba bronzová) a patří k tzv. Indoevropanům na což ukazuje hlavně stavba jazyka. V téže době se ostatní Indoevropské národy rozcházeli ze své společné pravlasti, která se rozkládala zřejmě v oblastech kolem Kaspického moře. 

U Kaspického moře však nebyli Slované ještě celistvým národem, jak je známe z období kolem 6. století n.l.. K tomuto zbývala ještě dlouhá cesta transformace, zejména probíhající v naší pravlasti. Oblast, kde Slované dovršili svůj sjednocovací proces a kde přebývali a čekali na svou příležitost je nazývána pravlastí Slovanů. Jak zde však naši předci žili a kolik jich v jednotlivých údobích bylo již nikdy nezodpovíme. Víme jen, že pravlast se nacházela v oblasti ohraničené zhruba řekami Odrou, Vislou a Dněprem. Aby jste si lépe přiblížili jak velké je to území uveďme, že se jedná o více jak 1.000.000 km2. 

Abychom mohli porovnat co znamenala tato rozloha, uveďme, že Římské impérium, které v době o které mluvíme bylo symbolem civilizace, bylo rozlohou asi stejně velké. Neznamená to však, že pravlast byla Slovany souvisle nebo dokonce hustě osídlena. Jednalo se spíše o menší shluky jednotlivých kmenů, ze kterých se později vyvinuli jednotlivé národy. Přesto to bylo úctyhodné území, na kterém se mohlo zrodit nakonec tolik lidí, aby zaplavili polovinu Evropy. 

Proč však neexistují žádné zprávy, když Slované byli tak početní? Jednoduše proto, že tyto krajiny jsou poněkud stranou tehdejším centrům civilizace a tím i písemnictví. Přesto však se zmínky či nálezy o Slovanech nalézají ještě před 6. stoletím před n.l.. Již v 1. století n.l. Plinius Starší a Tacitus a ve 2. stol. řecký zeměpisec Ptolemaios píší o jakýchsi Venedech, kteří jsou později identifikováni jako Slované.Podle antických autorů Venedi rozložili svá sídla mezi Vislou a hřebeny Karpat. Ani toto však není nejstarší doklad o Slovanech.Nejvíce nám může totiž nabídnout archeologie. Ta totiž odhalila jeden zajímavý fakt.Jedná se o podobnost lužické kultury, která například v Čechách působila již kolem roku 950 před n.l. (mimochodem 500 let před příchodem Keltů), s atributy Slovanů. 

Musíme také připomenout, že v dobách o kterých hovoříme nežily "barbarské" národy usedlým způsobem životy, nýbrž značná část z kmenů žila kočovným životem. I tento fakt dokresluje tehdejší dobu a podporuje argument o slovanském původu kočovné lužické kultury. Velká část vědců tedy hovoří o možné sklavinitě lužické kultury, která je též někdy nazývána mohylová, podle mohyl (hrobů tvořených navršenou zeminou nad kostru či spálené ostatky), které jsou doslova rozsety po celé střední Evropě. Zřejmě právě mohyly, ale také keramika, jsou důvodem proč lužická kultura je považována za praslovanskou. 

Připomínám jenom, že Slované v některých oblastech pohřbívali výhradně do mohyl, které jsou často velice těžko odlišitelné od mohyl z období kultury lužické (konkrétně jižním Čechám se přímo přezdívá země mohyl podle stovek mohyl vztyčených zde slovanskými Doudleby). Pokud tento fakt přijmeme, (podle autorů není důvod jej nepřijmout) znamená to, že Slované prošli naším územím mnohem dříve než se sem dostali Keltové či Germáni! 

Z pravlasti slovanstva se zachovalo poměrně málo dokladů o přítomnosti našeho etnika zde. Jak si tento fakt vysvětlit je velice těžké. Sami vědci se nedokážou sjednotit v jasném názoru. Možnou alternativou je částečně kočovný způsob života, který nezanechává velké množství stop. Největšími archeologickými nálezy s takto vzdálené doby jsou hradiska, která však při kočovném způsobu života nejsou stavěny a Slované je budují až v dobách EXPANZE . 

Vývoj a přerod našich předků v jejich pravlasti si můžeme jen představovat. Z primitivních a neorganizovaných tlup, které se zrodily u Kaspického moře, se za dva tisíce let utvořila silná a jednotná síla, kterou již můžeme charakterizovat podle dobových zpráv z období expanze Slovanů do střední a jižní Evropy jako vyspělou. Nejednalo se samozřejmě o civilizaci jak ji chápeme dnes, avšak politický i kulturní systém byl již pevně vytvořen v mezích možností přírodního národa. Abychom mohli plně pochopit míru vyspělosti těchto lidí, musíme se mnohem hlouběji ponořit do problematiky mýtů a jejich organizační struktury.