Pračlověk vyráběl složité kamenné nástroje dříve

Oznámil to devítičlenný americko-francouzský tým, který vedl Christopher Lepre z Lamont Doherty Earth Observatory (LDEO) v Palisades (stát New York, USA).  

Člověk vzpřímený byl první druh pračlověka, který již výškou, štíhlostí a mozkovou kubaturou připomínal anatomicky moderní lidi našeho druhu Homo sapiens. Definitivně se zformoval v Africe před přibližně 2 miliony let. Poměrně krátce na to, před přibližně 1,8 milionem let, se jako první příslušník lidského rodu Homo vydal z černého kontinentu do Eurasie. V Africe i v Evropě se z něj vyvinuly jiné lidské druhy, v Asii zřejmě vymřel před zhruba 70 000 lety. 

Nejstarší nálezy jeho kostí mimo Afriku, v gruzínském Dmanisi, datované do doby před 1,78 milionu let, oživily názor, zda se člověk vzpřímený přece jen nevyvinul v Asii respektive v Eurasii, a ne ve východní Africe, jak hlásal a stále hlásá většinový názor na tuto problematiku.

Nové nálezy od jezera Turkana v Keni však podporují většinový názor. Pralidé z Dmanisi totiž vyráběli a používali jednoduché kamenné sekáče s jednostranným ostřím, přiřazované k tzv. oldowanské kultuře, vůbec první v dějinách člověka a jeho přímých předků. (Její nejstarší ukázky jsou z Etiopie a mají kolem 2,6 milionů let.) Turkanský Homo erectus však již před 1,8 miliony let vyráběl a používal složitější kamenné nástroje s dvojitým ostřím, které řadíme k tzv. acheulénské kultury. 

"Acheulénské nástroje představují velký technologický skok vpřed. Proč si Homo erectus však nevzal tyto nástroje s sebou, když migroval do Asie? ", položil si ústřední otázku jiný člen týmu, Lepreův kolega Dennis Kent. 

Objev je zásluhou skupiny vědců z Francie a USA. V roce 2007 se vydali na západní břeh jezera Turkana, kde svého času slavný paleoantropolog Richard Leakey objevil kostru Turkanského chlapce, teenagera Homo erectus jehož stáří je zhruba 1,5 milionu let. Konkrétně směřovaly na místo zvané Kokiselei 4, ležící asi 10 kilometrů od naleziště Turkanského chlapce. Našli se tam totiž jak oldowanské, tak acheulénské nástroje. Cílem bylo odebrat vzorky sedimentů, obsahujících nástroje, pro určení věku. Využili na to zafixovaný směr magnetického pole Země v době vzniku sedimentů, který definoval zrnka minerálu magnetitu v hornině. Ze srovnání tohoto směru s historickým sledem obrácení polarity geomagnetického pole a jinými záznamy o geologických vrstvách jim nakonec vyšla hodnota 1,76 milionu let. 

Kokiselei je podle toho naleziště s nejstaršími známými acheulénskými nástroji. Dosud nejstaršími nalezenými nástroji byly nástroje z   etiopského naleziště Konsoli staré asi 1,4 milionu let, jakož i z Indie, kde jsou datované do rozmezí dob před 1,5 a 1 milionem let. V Kokiselei se sice zatím nenašly podobně staré kosti pralidí Homo erectus, ale na východní straně jezera Turkana v Koobi Fora ano. 

Začátek výroby a používání acheulénských nástrojů, větších, těžších a složitěji opracovaných než starší oldowanské, vyžadoval manuální šikovnost a schopnost myslet dopředu, mnozí odborníci to spojují právě se vstupem člověka vzpřímeného na evoluční scénu a pokroky ve stavbě a organizaci jeho mozku. 

Společný výskyt acheulénských a oldowanských nástrojů v Kokiselei naznačuje, že tam zhruba ve stejnou dobu žili jak Homo erectus, tak příslušníci anatomicky primitivnějšího lidského druhu Homo habilis, což byl člověk zručný. Acheulénská kultura se pak dostala s Homo erectus do oblasti Středozemního moře před zhruba jedním milionem let. Znovu je na místě otázka: Proč jimi však nedisponovali migranti z tohoto druhu v Dmanisi? "Ztratili" je cestou? 

Část Homo erectus pravděpodobně vyhnalo z černého kontinentu do zbytku Starého světa postupné vysychání východoafrické oblasti před 2 až 1,5 milionem let, způsobené změnami režimu monzunových dešťů. Zbývající se museli přizpůsobit životu na stále rozlehlejších savanách. Různé skupiny Homo erectus možná používali různé nástroje.

Christopher Lepre s kolegy tyto poznatky uveřejnil v časopise Nature.