Menu

Vyhledávání na webu

Nejčtenější

Kašmír - ráj na zemi

Kašmírské údolí bývalo kdysi letním sídlem mughalských císařů i rodin britských kolonizátorů a hovořilo se o něm jako o ráji. Irský básník Thomas Moore nazval „rajskou zahradou na zemi".Kašmírské údolí leží mezi zasněženými himalájskými štíty a pohořím Pír Paňdžal.Je to jedno z nejkrásnějších, nejúrodnějších a také klimaticky nejpříjemnějších míst na indickém subkontinentu.

Kdysi si Kašmíru velice vážili, a když se mughalského císaře Džahángíra (1605-27) na smrtelné posteli zeptali, jestli ještě po něčem touží, odpověděl: Jenom po Kašmíru."Asi před 60 miliony let bylo kašmírské údolí dnem jezera, klére bylo asi 900 metru hluboké, 140 kilometrů dlouhé a 30 kilometrů široké. Napájely je tající ledovce a horské řeky po prudkých lijácích.

Jezero nakonec vyschlo a zůstalo po něm úrodné údolí, jímž dnes protéká meandrující řeka Džihlam a opouští Kašmír v Báramúle,Podle hinduistické mytologie bylo jezero kdysi domovem vodního démona Džalódbhavy, kterého bohové chtěli zničit. Ve vodě byl démon nepřemožitelný a vše vyřešil teprve svatý muž, vnuk Brahmy stvořitele, který kouzelným mečem rozťal hory v místě, kde leží Báramúla. Jezero vyteklo a Džalódbhava byl bezbranný.Část Kašmíru dnes sice leží v Pákistánu, ale samo kašmírské údolí najdeme v severoindickém státě Džammú a Kašmír.

Nachází se ve výšce 1600 metrů nad mořem a před největším náporem monzunových dešťů je chrání hradba hor. Díky nadmořské výšce je zdejší klima daleko příjemnější než jinde v severní Indii a právě sem Britové v koloniálních časech před vedrem prchali.Zvláště oblíbené bylo hlavní město Šrínagar. Mahárádža zde ale Britům odmítl prodávat půdu, na níž by si mohli vystavět domy, a tak se uchýlili na jezero Dál, kde Si stavěli hausbóty - dřevěné domky na zdejších dlouhých člunech. Britové už jsou pryč, ale hausbóty zůstaly a dnes se pronajímají turistům.Jezero je také známé svými rozkvetlými plovoucími zahradami.

Místní obyvatelé o zahrady pečují z plochých pramic. Proplétají se mezi zahradami a sklízejí rajčata, dýně a pestré květiny. Každou plovoucí zahradu tvoří hlína navršená na pruzích rákosu širokých 2 metry. Ty jsou připevněné ke sloupkům, jež lze stěhovat a zakotvit kdekoliv na jezeře. Toto vynalézavé zahrádkářství poskytuje další plodiny tam, kde je rovné obdělávatelné půdy málo - je to přínosné a zároveň i malebné.Šrínagar založili ve 3. století př. n. 1. buddhističtí misionáři vyslaní do Kašmíru králem Ašókou. Do roku 144 n. l. zde pak vládlo celkem 52 panovníků. Další vládcové střídavě zaváděli hinduismus a islám.

Roku 1585 Kašmír dobyl mughalský císař Akbar a připojil jej ke své muslimské mughalské říši. Léto Akbar trávil ve zdejší rezidenci. Bylo to ideální místo poměrně nedaleko od hlavního města Dillí a také blízko obchodních stezek vedoucích přes hory. Šrínagar poskytoval úlevu před rozpálenými a zaprášenými pláněmi.Akbar prohlásil Kašmír za svou „soukromou zahradu" a místní obyvatelé mu ji měli zvelebovat.

Pravé Akbar dal ve Šrínagaru vybudovat nádherné paláce a zahrady Všechny mughalské zahrady tvoří systém obdélníkových teras. Ve šrínagarských zahradách voda přetéká kamenné hrázky, protéká pod pavilonky a po několika vodopádech se celou zahradou dostane do jezera Dálu. Největší šrínagarská zahrada - Nišát Bágh (bágh v hindštině znamená zahrada) se rozkládá na ploše 548 krát 338 metrů. Zahradu v roce 1633 navrhl Asaf Chán, švagr Šáhdžahána, který dal postavit Tádž Mahal.

Šáhdžahán dal také v Kašmíru vybudovat Šalimárskou zahradu, zřejmě nejkrásnější zahradu na světě, která se pyšní nádhernými pavilony, vodními kaskádami a množstvím exotických květin.Za rušným městem začínají pole s rýží, pšenicí a kukuřicí a sady s ovocnými stromy. Nad poli pak v odlehlém himalájském podhůří, kam už se dá dostat jedině na koni nebo pěšky, pasou kočovní Gudžarove a Baharválové svá stáda buvolů a koz.Kašmíru se přezdívá „šťastné údolí", protože odloučenost jako by jej chránila před zmatky okolního světa. Ve skutečnosti to ale tak není. Kašmír má tak výhodnou polohu, že o něj různí panovníci usilovali po tisíce let.

Dnešní spor o Kašmír mezi převážně hinduistickou Indií a muslimským Pákistánem začal hned v roce 1947, kdy z Indie odešli Britové. Situaci zhoršovalo napětí mezi muslimskou většinou obyvatelstva a kašmírským mahárádžou hinduistou. Mahárádža nejprve odmítl Kašmír odevzdat Indii i Pákistánu. Pákistán pak Kašmír napadl a mahárádža výměnou za vojenskou pomoc zemi oficiálně předal Indii.V roce 1949 bylo vyhlášeno příměří, ale přestřelky mezi Indií a Pákistánem občas stále ještě ruší klid „šťastného údolí" a mnozí Kašmířané žádají nezávislost na obou sousedních státech.

Autor: Reaper Vydáno: 7.6.2010 11:14 Přečteno: 271x Hodnocení: neohodnoceno Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk

Uživatelské menu

Uživatelské jméno:

Heslo:

Registrace >
Ztracené heslo >
Vaše IP: 38.107.191.92
Počet uživatelů: 17
Počet článků: 103

Napiš článek!

Příspěvky čtenářů

Banner

Partnerské weby

TAJEMSTVI.EU