Copán - město Mayů

Copán objevili jednoho deštivého dne v zimě roku 1839 americký badatel John Lloyd Stephens a anglický výtvarník Frederick Catherwood. Když vyšli na mýtinu v hustém tropickém lese, spatřili před očima trosky starého mayského města. Mnohé stavby pohltila šířící se džungle a kontury těch, které ještě stály, se v tropické vegetaci zvolna ztrácely. Celý komplex poznamenalo i zemětřesení a extrémní výkyvy počasí. Pomalu jej dusily popínavé rostliny a kořeny. Navíc musel po 1000 let odolávat erozi působené vodami stejnojmenné řeky.Hlavní část pozůstatků po tomto královském městě nalezneme v centrální části údolí řeky Copán v Hondurasu, pár kilometrů od guatemalských hranic. Po celou klasickou mayskou éru (v období mezi roky 250 a 900 n. 1.) se na copánském dvoře vystřídalo přinejmenším šestnáct králů, kteří spolu s knìžími a šlechtici vládli početnému obyvatelstvu složenému z rolníků, obchodníků, řemeslníků a umělců.Stephens s Catherwoodem nebyli prvními návštěvníky, které Copán zaujal.

V 16. století, plných pět set let poté, co bylo město opuštěno, se o něm v písemných záznamech zmiňovali španělští kolonisté. V roce 1834 poskytla finanční prostředky ke studiu naleziště guatemalská vláda. Ale byli to Stephens s Catherwoodem, kdo na Copán upozornili západní svět. Celé naleziště koupili za padesát dolarů od rolníka, jemuž pozemek patřil, a dali se do průzkumu a pořizování záznamů o nalezených předmětech. Catherwood, který pořizoval kreslenou dokumentaci, musel pracovat v rukavicích, aby se chránil před všudypřítomnými komáry. Při práci stál často po kotníky v bahně. Jeho výtečné podrobné kresby upoutaly pozornost západních akademických kruhů. Od té doby archeologové odkryli a částečně rekonstruovali náměstí, budovy a další památky Copanu.V časech své slávy byl Copán bohatým městem, které obchodovalo po celém mayském světě. Pyramidy, chrámy, nádvoří a další stavby hlavního komplexu jsou seskupeny kolem čtyř prostranných náměstí, původně pokrytých vrstvou hladké bílé omítky.

Mnoho budov z andezitu (zelenavé horniny vulkanického původu) zdobily kolorované štukové reliéfy. Ze stop po barvách na zdech a skulpturách lze soudit, že celá hlavní skupina budov, prostranství i jejich sochařská výzdoba kdysi zářily živými barvami.Ze čtyř hlavních prostranství se zvedají stupňovité, pyramidovité paláce a chrámy. Na vrcholech pyramid stojí chrámy, k nimž vedou dlouhá a strmá schodiště. Největším z nich bylo Hieroglyfické schodiště, které původně tvořily 72 schody o šířce 16 metrů a výšce 45 centimetrů. Výjevy vytesané na podstupnicích dopodrobna líčí historii vladařů Copánu, od prvních králů-válečníků až po stavitele schodiště, který je znám jako „Kouřová lastura" a který usedl na trůn v roce 749 n.l.

Nepřerušovaný nápis, skládající se z asi 1250 piktogramů vyrytých do kamene (takzvaných glyfů), je nejdelší, jaký kdy hýl v mayských stavbách Střední Ameriky objeven. Hieroglyfické schodiště se v 19. století zřítilo. Dnes na původním místě zbývá pouhých 30 podstupnic, ostatní se však pečlivě restaurují.Pečlivým zkoumáním rytin na hlavním schodišti, stěnách a oltářích se badatelům podařilo určit jména a dobu panování copánských vladařů. Další informace získali studiem reliéfů na kamenných sloupech (stélách),které copánští králové budovali jako pomníky sobe samým. Na stélách jsou nadživotní portréty královských postav oblečených do obřadních rouch a ozdobených symboly moci.

Původně stálo na Velkém prostranství sedm stél, každá o výšce asi 3,5 metru.V Copánu a jeho okolí je celkem 38 stél. Některé jsou seřazeny tak, že mají astronomický smysl. To bylo pro Maye důležité, neboť se v životě řídili polohou planet a hvězd. Jejich složitý a promyšlený kalendář, zčásti založený na fázích planety Venuše, nám umožňuje určit s přesností na jediný den časové údaje na copánských reliéfech. Čísla jsou v těchto kalendářích znázorněna pomocí vodorovných čar, teček a symbolů lastur.Někdy po roce 900 n. l. se Copán vylidnil.

Zřejmě se to stalo zcela náhle - některé nalezené rytiny zůstaly nedokončeny. I když královské město upadalo, v prostých osadách v sousedním údolí žili Mayové dál. Stejně jako dnes pěstovali kukuřici, tykve a fazole. Historikové se stále pokoušejí najít vysvětlení, proč obyvatelstvo z města odešlo. Snad to způsobila nízká produktivita copánského zemědělství, které nedokázalo uživit početné obyvatelstvo. To možná způsobilo, že nespokojení obyvatelé města proti králům a kněžím povstali.Po odchodu lidí bylo kdysi nádherné město vydáno napospas postupující džungli, řece a živlům. Dnes sídlí potomci Mayů v nedalekém městě Copán Ruinas. Starý a nový svět tak dosud žijí vedle sebe.