Co prozradila kapka mexického jantaru?

Tehdy byl člověk ještě v jedné skupině se všemi úzkonosými opicemi. Jantar pocházející z tohoto období nepatří sice mezi nejstarší, ale svou čirostí je zřejmě nejkrásnější. 

Z vědecké stránky je spolu s jantarem z New Jersey a Dominikánské republiky nejvýznamnějším na americkém kontinentu.

Je jediným jantarem na světě se zachovalými kompletními ještěrkami, peřím, ale i kraby a některými unikátními korýši, jejichž cesta do jantaru je stále zahalena tajemstvím. Je totiž jasné, jak se do pryskyřice stékající ze stromu dostane hmyz, ale jak se tam dostanou vodní živočichové, to je pořádná záhada.

Těží se ručně

Jantar v jihomexickém státě Chiapas se dodnes těží ručně v malých nezpevněných tunelech, kde každoročně několik hledačů jantaru i zahyne. Při nálezu každého vzorku jde doslova o život. 

K nám se mexický jantar dostal na zpracování díky vedoucímu mexickému paleontologové Franciscu Vegovi, který působí na největší univerzitě světa (UNAM) s více než 300 tisíci studenty. Slovensko navštívil na jaře. 

Výsledkem spolupráce je i článek v prestižním mezinárodním geologickém časopise, který po vyhodnocení specialisty ze zoologických ústavů SAV (Ľubomír Vidlička a Fedor Čiampor Jr..) vychází na Slovensku. 

Vzorek na fotografii obsahuje kromě několika krásně zachovaných jedinců pravěkého hmyzu i vzácné houby, které zaživa prorůstají hlavou hmyzu a mění jeho chování.

Na první pohled se zdálo, že pedantní systematická práce povede k nudnému výsledku s konstatováním, že jde o nové, pro vědu neznámé živočichy.

Jaké však bylo překvapení, když se v tomto kousku jantaru z Mexika našli noví živočichové, avšak blízce příbuzní živočichům africkým, asijským a dokonce australským. Jsou tak přímým důkazem kosmopolitnosti třetihorní fauny v Americe.

Druhy, které dovezli

Mnohé druhy, dnes považované za typicky americké, jsou ve skutečnosti druhy vysazené: koně, včely medonosné a mnohé šváby dovezli do Ameriky na lodích Evropané, předtím tam rozhodně nežili. Tedy alespoň v nedávné minulosti určitě ne. 

Šokem je, že v trošku vzdálenější minulosti, tedy před 23 miliony let tam ještě byli. Jejich vyhynutí není překvapením. Jenže jak je možné, že když je tam dnes uměle vysadíme, daří se jim?

Původní americkou kulturu si spojujeme s dovezenými koňmi, proslulý je americký med a švábové, žijící původně u nás na loukách.

Jelikož jantar z Dominikánské republiky již obsahuje moderní americkou faunu, víme, že úplná změna fauny proběhla někdy v dobách mezi mexickým a dominikánským jantarem, tedy pouze před 10 miliony let. 

Příčina této změny, třebaže dnes neznámá, už pominula, proto se do Ameriky některé původní skupiny pomalu vracejí.

Zdroj.

Peter Vršanský (Autor pracuje pro geologický ústav SAV)