Alhambra - Islámská perla ve Španělsku

V této zářivé rudé citadele se skrývá bludiště důmyslně utvářených stinných nádvoří, podloubí, sluncem zalitých teras a filigrány zdobených lodžií.Muslimští Maurové vtrhli začátkem 8. století n. l. do Španělska ze severní Afriky. V 9. století vybudovali na zbytcích dávného hradiště Alcázar pevnost. Od 12. do 14. století na maurské království stále útočily křesťanské armády.

Když ve 13. století dobyli křesťané Córdobu, tisíce Maurů uprchlý do Granady, která se tehdy stala sídelním městem zbytku jejich království.Maurové neprodleně vybudovali kolem Alcázaru obrannou zeď, postavili věže, hradby a nové vodovody, aby zlepšili zásobování vodou. Přestavěné budově nakonec dali název Rudá pevnost, arabsky Al-Kalá al-Hamrá. Z tohoto názvu vzniklo moderní Španělské pojmenování Alhambra. Alhambra se však neproslavila ani tak jako vojenská pevnost, ale spíš krásou a originalitou svých interiérů, které vznikly za králů Josefa I. (1333-53) a Muhammada V (1313-91).

Zatímco zvnějšku působí pevnost poněkud stroze, ve vnitřních nádvořích a síních se projevila jedinečná invence jejích tvůrců a celá škála stylů - od elegantní střízlivosti až po neskrývanou pompéznost.Maurově pocházeli z pouště, a proto je velmi fascinovala voda.

Při každé příležitosti ji s velkou nápaditostí začleňovali do svých staveb. Vytvářeli klidná jezírka, v jejichž hladině se zrcadlily nádherně vyvážené oblouky a ochozy. V žáru dne osvěžoval už pouhý pohled na fontány se zurčící vodou.Stavitelé Alhambry dovedli mistrovsky využívat prostor a světlo. Od mramorem obkládaných bazénů a chodníků se odrážejí paprsky ostrého andaluského slunce a nádvoří paláce, lemovaná stinnými sloupořadími a majestátními terasami, se koupají v neustále se měnící zlaté záři. Elegantními oblouky a ochozy Alhamhry povívá chladivý větřík a v tichu je slyšet i zvuk padajícího listí. Nejpůsobivějším architektonickým rysem Alhambry jsou stalaktitově ornamenty. Tato forma používaná výlučné v islámském stavitelství vytváří v kupolích, výklencích a obloucích dojem včelího plástu složeného z tisíců buněk, v němž působivé kontrastuje přirozené světlo a stín.

Tento dekorativní prvek jako by sál světlo odrážené z okolních povrchů, aby pak – jako v Síni dvou sester - vybuchl s veškerou třpytivou silou. Podobnou koncepci zvolili ti, kdo navrhovali strop sálu Abenccrrajů, pojmenovaného podle granadskě šlechtické rodiny, která zde prý byla v 15. století zavražděna. Do sálu s nádhernou stalaktitovou klenbou se vstupuje ze Lvího nádvoří.Každé nádvoří i zákoutí Alhambry se něčím odlišuje od ostatních, každé nás něčím dalším okouzlí. Myrtové nádvoří lemují dva dlouho živé ploty z myrty.

Podél nich přijdeme po lesklém mramorem obkládaném chodníku k jezírku. V jeho klidné hladině se zrcadlí tenké sloupy podloubí a v křišťálově čisté vodě plují zlaté rybky. Pod věží Comares nad protější stranou jezírka je Síň vyslanců, největší místnost paláce, osmnáct metrů vysoká. Sem přicházeli zahraniční hodnostáři vzdávat hold králi, který seděl na trůně ve výklenku naproti vstupu do sálu.Lví nádvoří je pojmenováno podle dvanácti mramorových sošek Ivů, na nichž spočívá ústřední kašna.

Z jejich tlam proudí voda do kruhové nádrže. Přitéká do ní i čtyřmi koryty v kamenné dlažbě z nehlubokých vodních jímek v sousedních sálech. Celé nádvoří je lemováno podloubím se sto dvaceti čtyřmi sloupy. Na západní a východní straně nádvoří stojí dva pavilony, v jejichž stínu mohou návštěvníci pozorovat celou nádheru lví kašny.V roce 1492 se Alhambra vzdala křesťanům. Jako by chtěl španělský král Karel V. potvrdit křesťanskou vládu nad Španělskem, dal v roce 1526 Alhambru částečně přestavět v renesančním slohu a uvnitř hradeb pevnosti začal budovat palác v italském stylu.

Ten však zůstal nedokončen, a tak v Granadě nic nesoupeří s elegancí maurské architektury. Alhambra je nejnádhernější památkou, jaká se po geniálních maurských stavitelích ve Španělsku zachovala.Pohádková filigrány zdobená Alhambra je tak krásná, tak jedinečná, že ji snad Maurové budovali proto, aby si vytvořili vlastní ráj na Zemi.